Kdo si jako kluk nehrál na vojáky? Dobrodružství, ardenalin, napětí... Dnes již vím, že být vojákem není zcela takové, jak si to člověk v dětském věku představoval. Ale knihy s militaristickou tematikou mám rád stále. Možná je to tím, že situace a akce popisované v nich jsou pro bežného člověka velmi přitažlivé. Enderova hra [Ender's Game, 1985] je román, který je skutečně výjimečný a jeho autor Orson Scott Card [*1951] je člověk, který vás dokáže svým vypravěčským stylem, který je jednoduše řečeno skvělý skutečně a na dlouhou dobu dostat. Enderova hra je již klasikou na pultech knihkupectví. Noví čtenáři se seznamují s Enderovými dobrodružstvími a jsou jimi unešeni stejně, jako jsem byl já po jejím prvním přečtení. Od románu, který vychází znovu každé téměř čtyři roky se nic jiného snad ani očekávat nedá. Enderova hra je počátkem takzvané Enderovy ságy, která si získala srdce mnoha čtenářů. Takto vypointovaný příběh člověk nemá tu čest potkat často. Po jejím přečtení na Andrewa Wiggina zvaného Ender nikdy (nebo alespoň velmi dlouho) nezapomenete. V příběhu jsou jako hlavní popisovány kamarádství, spolupráce, ale i rivalita a sebezapření. To jsou vlastnosti, které se dají u dospělých očekávat. Pokud se ale jedná o děti, je situace již dosti jiná. V době, která si to vyžaduje musejí vybrané děti rychle dospět, aby se mohly chopit pro jejich vrstevníky nepředstavitelného úkolu. Od doby svého prvního vydání neztratila Enderova hra nic ze své poutavosti. Stále se jedná o skvěle vyprávěný příběh, který vás upoutá do křesla (pozor, neplést si se spojením upoutat na křeslo, to bych ho asi nečetl), dokud vás pointa na jeho konci neprobudí z obluzení. Enderova hra patří mezi knihy, které můžete jednoznačně doporučit každému, kdo má o žánr zájem...

Tak u téhle knihy se asi ukazuje, že nejsem moc sečtělý v žánru. Je to skvěle napsané, hlavní hrdina je sympaťák, celé mi to místy připomíná militaristickou (a řádně temnější) obdobu Bylo nás pět, je tam válka, je tam něco filozofie...ale pořád nechápu, co je na té knize tak dokonalého. Pro mne osobně ideální četba do vlaku, pro jiné myšlenková bomba. Asi si budu muset přečíst znovu - což nebude problém, protože jak už jsem napsal výše: napsané je to skvěle a navíc z ingrediencí, které mám rád. mimochodem, existuje po roce 1989 nějaké sci-fi, které u nás vyšlo víckrát?