|
|
|
Anotace:
Šen Tchaj je synem generála, který před dvaceti lety vedl vojska
Kithájského císařství do poslední války proti jejich západním
nepřátelům z Taguru. U odlehlého horského jezera tehdy padlo v bitvě
čtyřicet tisíc mužů z obou stran. Sám generál Šen Kao zemřel nedávno.
Tchaj chtěl uctít jeho památku, a tak strávil dva roky o samotě,
obřadným oplakáváním otce na někdejším bojišti, mezi duchy padlých, a
přitom ukládal nepohřbené kosti vojáků k odpočinku. Jednoho jarního
rána se dozvěděl, že jeho čin nezůstal bez povšimnutí. Bílá jadeitová
princezna z Taguru mu poslala dvě stě padesát sardských koní a doprovodný
list, v němž píše, že dar je oceněním jeho odvahy a toho, jak uctil
mrtvé. * Když někomu dáte jednoho z proslulých sardských koní, je to
veliká pocta. Když mu jich dáte pět nebo šest, pozvednete ho nad ostatní a
přinesete mu žárlivost a závist, ba možná i smrtelné nebezpečí. Dvě
stě padesát, to je nepředstavitelný dar, který by byl snad příliš i pro
císaře. Tchaj se vydává k východu, k oslnivému, nebezpečnému
císařskému sídelnímu městu, a od osamělosti u horského jezera se vrací
zpět ke svému životu, který je však provždy změněn.
Související zboží (výběr), stejný/á...
|