Telefonické objednávky pondělí – pátek, 9 – 17 hod. tel. 734 751 677
Vážení zákazníci, 28.4. trvale zavírá pražské knihkupectví Fantasya. Osobní odběry na prodejně už nebude možné vyřídit. Omlouváme se a děkujeme za pochopení.

Ad Pavoučí měsíc, Knaak Richard A.Crovax - 03. 04. 2007 21:03

Překonal-li Richard A. Knaak Královstvím stínu svou předchozí knihu ze série Diabla nazvanou Dědictví krve, je pro mne Pavoučí měsíc ne-li lepší, pak alespoň stejně dobrý jako Království stínu.

Musím se přiznat, že jsem si celou dobu říkal, proč zrovna Pavoučí měsíc, proč ne Měsíc pavouka a trochu jsem považoval druhý překlad za „přijatelnější“. Jak velký byl můj omyl, název titulu sedí naprosto přesně, ostatně celý překlad pana Netoličky je velkým plusem celé knihy (ostatně celé série, ale i např. Warcraftu), nikde nedrhne, neužívá těžkopádná spojení apod. Velký dík patří rovněž redakci, která se na knize „vyřádila“ a vychytala drtivou většinu oněch drobných, ale naprosto otravných „mušek“, které mohou poslat přes všechnu ostatní snahu dílo „do kolen“ a znemožňují plynulé vychutnávání četby. Chybějících písmenek a ostatních neduhů je skutečně minimum a v tomto směru není takřka co vytknout. Jediná drobná (takřka nepodstatná) poznámečka by se však našla … Celá obálka se drží zaběhlých principů, knížka ze série nijak nevybočuje ani výškou, ani tloušťkou, tak proč mi musí tu nádhernou řadu „hyzdit“ náhle červený nápis „FANTOM Print“ na hřbetu, místo zaběhlého bílého, je mi záhadou. Jak říkám, je to jen drobná výtka, ale někdy moc invence škodí :-).

Ze samotného děje by byla škoda moc prozrazovat, ale rozhodně bych rád vyzdvihl drobnou návaznost na Království stínu, ony krátké odkazy, které zasvěcenému čtenáři dají možnost si příjemně osvěžit paměť, zároveň jich však není tolik, aby člověk musel předchozí knihu důkladně znát (dokonce si troufám říct, že není třeba ji znát z pohledu děje vůbec), ani (a to mi přijde ještě důležitější) čtenář nezíská pocit, že by se autor vykrádal, aby „nahnal“ potřebný počet stránek jinde, než v ději. Nádherně je vykresleno, kterak se Zayl dozvídá postupně bolestnou pravdu o svém protivníkovi, i jak je zatažen do celé věci mnohem více, než by kdy pokládal za možné. Jeho společníky netřeba prozrazovat, ale skvěle nekromancera doplňují a i jejich vývoj je zajímavé sledovat. Jako většinou mne uchvátily popisy bojů i v mnohem větší míře využívání kouzel známých z počítačové hry.

Celkově nelze nedoporučit a nezbývá než doufat, že se situace v Blizzardu brzy pohne k lepšímu a budeme se moci těšit na trilogii ze světa Diabla – The Sin War (Válka hříchu).

RE: Ad Pavoučí měsíc, Knaak Richard A.Lukasss - 04. 08. 2007 14:51

Nemůžu jinak, než souhlasit, kniha se krásně čte a příběh považuji za nejpovedenější. Vůbec celá série Diablo (až na černou cestu kterou jsem nečetl, tedy nehodnotím) od Knaaka se mi moc líbí a je pro mě jakožto fanouška PC her nejlepším zpracováním PC hry jaké znám. Četl jsem warcrafty, starcrafty, doomy ale Diablo je prostě nej. Moc se těším na války hříchu a jsem zvědav jestli knaak někdy celou sérii ukončí zabitím diabla a baala. Dost o tom pochybuju, ale možná by to bylo perfektní završení zatím perfektní série :)

Ad Pavoučí měsíc, Knaak Richard A.Norek - 21. 04. 2009 12:23

Návrat zkušeného spisovatele Richarda A. Knaaka k sérii knih ze světa Diabla jsem toužebně očekával a dočkal jsem se. Bohužel ale ne toho, co jsem si přál. Chtěl jsem si přečíst další drsný příběh ve kterém se hrstka rádoby hrdinů snaží přežít a ještě přitom nakopat Pekelným mocnostem zadek, ale dočkal jsem „obyčejný“ fantasy příběh o záchraně královstí hrdiny bez bázně a hany. A to je prosím pěkne hlavním hrdinou, nekromancer Zayl, jehož jedinou skvrnkou na čistém štítě je to že kvůli zachování rovnováhy kdysi dávno zemřeli jeho rodiče. A druhou pak kostěná náhrada za useknutou ruku, která přes svůj dost bizarní zjev, v ostatních postavích působí asi tak 10 vteřin zhnusení následovaných lítostí…

Ani záporaci nejsou co bývali. Spíše se řadí do jednoduché a klišovaté skupinky „pro moc udělám cokoli“, popřípadě „jsem magor a mám rád Peklo“. To je v tomto příběhu reprezentované démonem Astroghou, jedním z Diablových poskoků, který, jak už je v Diable bohužel zvykem, je vypuzen/chycen čaroději někam mimo svět pomocí nějakého předmětu-tentokrát Pavoučího měsíce. Jediným trošku zajímavějším záporákem je nekromancer Karybdus, který zblbnul a došel k závěru, že Peklo dostává příliš na prdel a tak se rozhodl v zájmu zachování rovnováhy kopat i za tu temnou, Pekelnou stranu, což ho postaví proti Zaylovi.

Hodné postavy ale na tom nejsou o nic lépe. Mezi sytě bílé hrdiny patří dobrosrdečná a nezkažená šlechtična Salene se záhadnými magickým talentem a Sardak, bastrad jejího otce, kterého Salene přijala jako vlastního bratra a který je pro svou sestru ochoten zemřít (přitom historie přisuzuje levobočkům spíše závist než obdiv k pravým dědicům). Ten se sice občas rád napije, ale je to jenom zástěrka pro deus ex machinu (upřímně řečeno když jediná stopa vedoucí ke spiknutí je prořeknutí nějakého kumpána při pijatyce, „bohem ze stroje“ to opravdu zavání). I oživlá lebka Humbart má podobnou roli – jen sem tam z jejích úst vzejde nějká hláška, ale většina z nich není bohužel vtipná, to už jsou lepší Sardakovy cynické komentáře. Zbytek hrdinů se sice snaží tvářit jinak než černobíle, ale moc jim to nejde – nejčastější je poloha vojáka, který jen plní rozkazy. Ale i tady lze najít jeden výraznější kousek – nečekaného dědice trůni, který je schopen vládnout jen díky nápovědě ducha svého mrtvého otce.

A tak jedinné věci, které z vysoké kvality starších knih zbyly, je návaznost na hru (nekromacerská kouzla jsou skoro všechna převzata ze hry), solidní akční scény a pár originálních nápadů. Bohužel krásně temná a surová atmosféra z Knaakových starších dílu je pryč a celý příběh by spíše sedl do světa jako je Forgotten Realms než Diablo, jako by najednou musel Knaak snižovat věkovou přístupnost svých knih. A nakonec dojde i na od začátku jasnou a poněkud lovestory zakončenou trapnou loučící cestou. Blééé. Tak tohle nám, pane Knaak, do Diabla netahejte a příště můžete doma nechat i ty své Deus ex Machiny. Kdyby to nebyl kniha ze světa Diabla tak ji nechám proplout s hodnocením průměrná fantasy s klíše, takhle je to ale znehodnocení temného potenciálu jednoho z mála originálních světů a tak dostává hodnocení o hvězdu nižší.

Pavoučí měsícCrovax - 02. 07. 2009 11:53

Opakovat slovo od slova hodnocení uvedené o pár příspěvků výše (http://www.fantasya.cz/forum_topic.php?…) by zcela postrádalo smysl, takže k němu snad jen doplním odkaz na reakci knížka vs. fanouškové počítačové verze: http://www.fantasya.cz/forum_topic.php?… a znovu dodám, že spolu s Královstvím stínu jde pro mne o nejlepší duo ze série Diabla a rovněž o vůbec jednu z nejlepších knížek současné fantasy literatury, kterou jsem měl tu čest číst. Stačí mi pomyslet na hlavní postavu a jejího zvláštního společníka a klidně bych se znovu a znovu pouštěl do Pavoučího měsíce stále dokola.

Ad Pavoučí měsíc, Knaak Richard A. Jack_Dark - 15. 10. 2009 14:40

Pavoučí měsíc opět od skvělého Knaaka splnil to co by každý fanoušek čekal. Na scéně se objevuje oblíbený necromancer Zayl se svým věrným společníkem lebkou Humbertem. Tentokrát ho osud zavedl do města Westmarch kde hledá cesta kam se ubírat dále. Zde se potkává se šlechtičnou Salene a jejím notorickým nevlastním bratrem. Ovšem problémyna sebe dlouho nenechají čeakt a lord Aldric Jitan hnán touhou po moci, dá do pohybu své ďábelské plány do kterých je zahrnutý i mocný necromancer Karybdus který je mezi rathami legendou.

Střetnutí bude tedy velkolepé, a do toho všeho ještě značnou mírou zasáhne démon Astrogh, vyhlídky pro Zayle nejsou moc růžové jelikož se ve městě setkává pouze s nepochopením, odporem a nakonec po něm jde i místní církev a plány komplikuje i činnost městké stráže.

Jak to nakonec vše dopadne to už musíte zjistit sami, stojí to za to, i když v některých ohledech Knaak své dílko zjednodušil a udělal více přímočařejší.

Pokud tuto pihu na kráse přehlédnete není nad čím přemýšlet a směle do toho. Diablo a Knaak to už jsou dva neodmyslitelné poj­my.

ďalší Knaakov príbeh zo série DiabloViddy - 15. 11. 2010 12:11

Kráľ Westmarchu je mŕtvy a v tieni trónu sa rozbiehajú snahy o získanie moci. Lord Jitan sa s pomocou nekromancera Karybdusa snaží získať nesmiernu moc vďaka artefaktu Pavoučí měsíc. Dychtivo sa nevie dočkať tej správnej chvíle a preto nespozoruje, že Karybdus mu neprezradil celý rozsah jeho úmyslov… Do mesta privádza cesta aj nekromancera Zayla, ktorého však po jeho príchode začína prenasledovať tajomná sila a ktosi usiluje o jeho smrť. Prisľúbi pomoc lady Salene, ktorá potrebuje hovoriť s duchom svojho manžela, a objaví ďalšie záhadné okolnosti, ktoré by rád rozlúštil hoci mu ide o život. V mesačnom svite sa vznáša tieň pavúka, čo neveští nič dobrého – blíži sa čas, kedy majú pekelné mocnosti dosah na svet živých.

Pavoučí měsíc sa snaží navodiť podobnú hrôzostrašnú atmosféru ako v Království stínu, ale nejako sa mu to nedarí. Rozpačitý úvod, nevýrazné postavy (tentokrát to nezachránil ani Zayl s Humbartom) a akcia sa rozbehne až keď máme polku knihy za sebou. Dej nemá takú gradáciu a napätie (je rozdelený medzi viaceré dejové línie) a hoci zápletka je slušná, príbeh Dědictví krve sa mi páčil viac. Otázka rovnováhy zohrá v príbehu dôležitú rolu, ale už by to chcelo aj nejakú inú hlavnú postavu (a ukážku iných schopností) ako nekromancera. Lady Salene skrýva ten potenciál, scény nabité mágiou boli príjemným spestrením. Záver bol teda výrazne lepší a čtivý, tu sa ako autor ako dobrý rozprávač opäť vytiahne. Možno priveľmi zrovnávam, ale pri opakovanom spojení Knaak & Diablo sa tomu nedá vyhnúť. Komu sa páčili predchádzajúce príbehy, sklamaný nebude – solídna knižka na zabitie dlhej chvíle.