Jako druhá kniha Edice Pevnost vyšel Mořičvíl, románová prvotina Dennyho Newmana. Autor, občanským jménem Jaromír Novák, nás v ní zavede do svého světa, nad nímž bdí dobrácký bůh Bedřich se svým psem Hafulou. Naše exkurze po městě Mořičvílu začíná v Mořičvílském městském muzeu, kde se setkáme se dvěma přáteli a kolegy vědci – prof. Jeronýmem Myšpulkou a ředitelem celé instituce prof. Myrtilem Kuštilem. Oba jsou „experti“ na slovo vzatí, ostatně asi jako všichni zaměstnanci muzea. To ale nejsou jediná dvě podezřelá individua, v Mořičvílu se to jimi jen hemží. Seznámíme se tak s hejkalem Cyrilem a duchem Vildou, kteří se pomocí dotazníku snaží zjistit, jak vylepšit své strašení, s upírem hrabětem Stokerem, který se poté, co kousne slečnu Zuzanku, začne měnit v ženu, s agentem 007 Jamesem Blondem, doktorem Quividem a dalšími. Po tomto krátkém výčtu je vám jasné, že Mořičvíl není úplně normální město, vlastně je nenormální jak jen to jde. Jenže tentokrát se dějí ještě větší podivnosti. Někdo unesl děti bohatých občanů, v městě se objevila nová do té doby nevídaná lahůdka – plechovkové pivo a Spojené železnice zdražily jízdné o 700% (doufejme že tohle nečte nikdo z našich ČD). James Blond, agent 007, je proto vyslán do akce. Jeroným, Myrtil, slečna Zuzanka a hrabě/hraběnka Stoker/Stokerová mezitím pátrají po pokladu Myrtilova pradědečka. To, co objeví, jim vskutku vyrazí dech.. Znělo vám to šíleně – to ještě nic nebylo :-)

Jak už poznamenal jindra_strelec výše – asi každou humornou fantasy s bizardně/le­gračními nápady a trhlými postavami nemine srovnání s cyklem Zeměplocha Terryho Pratchetta. A jak si v tomto srovnání stojí Mořičvíl? No, to už bude u každého individuální. U mě například to Mořičvíl vyhrává na celé čáře, protože mě Zeměplocha zas tak nenadchla (jistě mám tam oblíbené postavy – např. Smrtě), tím pádem jsem z ní moc knih nepřečetla. Fanoušci Zeměplochy se mnou zase souhlasit nemusí. Rozhodně ale přečtení Mořičvílu doporučuju i jim, přece jen je český humor od britského odlišný a mnohým může být ten náš bližší. Okouzlily mě hrátky se slovy, se jmény (hostinský T'aBasco, noční hlídač Brouzdal např.). Paradoxy – James Blond pečlivě skrývá původní barvu vlasů a barví se na blond, šílenosti – kočka, která je přesvědčená o tom, že je kráva, vědci z muzea, neobvyklé posílání emailů, problémy hraběte Stokera s transsexualitou.. Pečlivě propracovaný svět, historie města – autor nám spoustu perliček o nich dopisuje pod čárou (ano, já vím opět Pratchett).

Smršť humoru proložená akcí, skvěle jsem se pobavila – u mě za 5 hvězdiček. Těším se, na nějaké další pokračování, snad bude. V časopise Pevnost vyšla ze světa Mořičvílu povídka Obyčejný večer (Pevnost 2007/11), kde se znovu setkáváme s našimi starými známými z románu.