Ať už jste náctiletý kluk nebo třicetiletá mamina, s knihami Kevina Hearneho se prostě nemůžete trefit vedle. Má to irskou mytologii, akční děj, perfektní hlášky i trochu nezávadného sexu.

Proklatý sice představuje druhý díl úspěšné série Kroniky železného druida, ale dá se číst v podstatě samostatně, třebaže po jeho zavření si stejně budete chtít přečíst i jedničku. Na rozdíl od ní je děj knihy s nažloutlou obálkou mnohem akčnější a děje se tu také mnohem více věcí, a tak to chvílemi vypadá, že hlavní hrdina Atticus pořádně neví, do jaké příběhové linie by měl právě skočit, aby se zase něco nepos*alo.

„Ha!“ křikl rabi, jakmile skončil. Zavřel oči, odvrátil hlavu, zaťal pěsti, zvedl je na devátou a třetí hodinu, jako by řídil velký náklaďák, a počkal, až se něco stane. Možná si myslel, že se zjeví anděl a nakope mi prdel nebo mu dá sílu nebo nějakou zvláštní sušenku.“ (str. 187)

Ve stručnosti: Zatímco po městě pořád tu a tam pobíhá nějaký démon, který tu zbyl po událostech z konce minulého dílu, z Las Vegas se do Attikova domova vydaly hříšné bakchantky, okolo se potlouká skupina nepřátelských německých čarodějnic a ještě do druidského krámku zavítá dvojice nebezpečných kabalistů. Nemluvě o tom, že keltské bohyně si s posledním žijícím druidem na Zemi očividně užívají rády.

Akce a hlášky

Mladý americký spisovatel Kevin Hearne skrývá v rukávu hned několik es, na které tahá potenciální čtenáře své série, tím největším je ale určitě čtivost. Třebaže dějová struktura Proklatého spíše připomíná díla architekta Jana Kaplického, čtenáři to ani v nejmenším nevadí a naopak otáčí stránky jednu za druhou.

Kevin Hearne v pěti bodech

1. Americký spisovatel fantasy, narodil se v roce 1970.
2. Nyní žije v Tempe v Arizoně, kde se odehrává i série Kroniky železného druida.
3. Psaní se začal věnovat během vysokoškolského studia pedagogiky, které dlouhá léta uplatňoval jako učitel středoškolské angličtiny.
4. Debutoval na jaře 2011 knihou Prohnaný, již v těsném sledu následovaly knihy Prokletý a Praštěný. Celá série má mít až devět dílů.
5. Odmala sbírá komiksy o superhrdinech a miluje Hvězdné války.

Jednotlivé kapitoly jsou krátké a přetékají akcí a hustými kouzly, nad nimiž si hráči počítačových her zaslintají blahem u nichž občas nebudou věřit vlastním očím. V jednu chvíli tu na Attikově zahrádce bojuje oživlý kaktus s přerostlým hmyzákem, aby se v ulicích dějiště příběhu za chvíli objevila Panna Marie. Načež se příběh přesune na místní střední školu, kde musí Atticus spojit síly s indiánským duchem Kojota, aby porazil padlého anděla, přičemž celý souboj jako by vypadl z japonské mangy. A slečny rovněž nepřijdou zkrátka, protože hlavní hrdina v jednu chvíli zachraňuje situaci nahý.

Soused na něj namířil roztřesený ukazovák. „Ten oživlej kaktus… a ten velkej brouk… a ty, ty strašidelnej parchante. Co seš zač?“
Zastrčil jsem ruce do kapes a nasadil vítězoslavný úšklebek.
„No přece antikrist.“ (str. 29–30)

Ani nahota mu ovšem nezabrání v tom, aby hláškoval o sto šest. Ačkoli má protagonista na krku tisíciletí, snaží se držet s dobou a udržet si image jednadvacetiletého frúda. A tak žere Star Wars a co chvíli pouští z úst skvosty, za které by dal nejeden hollywoodský tvůrce svůj soukromý ostrov. Ve chvíli, kdy Atticus začne přemýšlet nad tím, jestli mají andělé zadnice a jak že je to vlastně zajímavé filozofické skloubení věcí duchovních a světských, rozesmějí se i puritánské povahy.

Vrhl jsem se do dveří, švihl pravačkou a máchl ručníkem ve výšce hlavy. Uslyšel jsem příjemné plesknutí a hned potom blonďatá čarodějnice pronikavě zaječela. Douglas Adams měl pravdu: nic ve vesmíru nemá tak široké uplatnění jako ručník. (str. 209)

Dokonce i environmentální poselství

Kroniky železného druida jsou ten typ knihy, kterou otevřete, když nasednete doma na vlak, a ve chvíli, kdy v Chotěboři vysedáte, máte ji už dávno přečtenou. Není to dlouhé, je to akční, nenudí to a královsky se u toho pobavíte. K tomu si zopakujete trochu Shakespeara (i toho Atticus rád cituje), dějiny druhé světové války a irskou, potažmo severskou mytologii. Nemluvě o tom, že celý Proklatý má vlastně environmentální poselství. Ještě někdo váhá?

• Kevin Hearne: Proklatý (Kroniky železného druida 2)
• Laser-books, Plzeň 2012
• překlad: Roman Tilcer
• obálka: Gene Molicca
• 288 stran, 279 Kč (v e-shopu Fantasye již za 251 Kč)

14. dubna 2013, Jan Nohovec

Tweet