Jméno Scotta Hawkinse nejspíše nikomu nic neřekne. Tedy zatím, ale pokud bude stále psát stejně dobře, mohlo by se to velmi rychle změnit. Nakladatelství Talpress nějaký ten pátek zpátky vydalo jeho debutové dílo Knihovna na Černohůrce a Hawkins v něm dostatečně dokazuje, že má pro psaní poutavých příběhů nadání. A o co vlastně v jeho prvotině jde?

Kniha má trojici ústředních protagonistů, tím nejdůležitějším je Carolyn. Dívčina, která byla dříve obyčejnou Američankou. Adoptoval ji ale Otec a stejně jako jedenáct dalších dětí ji vzal do učení do Knihovny. Každé dítě obdrželo svůj katalog nezměrných vědomostí, které ve dne v noci studovalo. Zaměřením Carolyn byly všechny jazyky, David studoval válku a utrpení, Jennifer léčení a Margaret svět mrtvých. Ale jednoho dne se Otec vypařil a do Knihovny se nedalo vstoupit, a tak této podivné skupince nezbylo nic jiného, než se začít vypořádávat s realitou Ameriky, dokud se jim nepodaří záhadu nějak vyřešit.

Další důležitou postavou je Erwin, bývalý vojenský hrdina a současně vyšetřovatel tajných služeb. Čirou náhodou zrovna zkoumá pár vyloženě nadpřirozeně působících případů, které ho zavedou za knihovníky. Posledním hlavním charakterem je pak údržbář Steve, který nemá tak úplně čistou minulost, zato ale má ale psa Peteyho a plán na to, jak se stane buddhistou.

Spousta fantastiky v dnešní době není tak originální, jak by se čtenářům líbilo. Proto je hlavním trumfem Knihovny právě fakt, že její koncept je skutečně svěží a neotřelý a přinese čtenářům příběh, jako žádná kniha před ní. I kvůli tomu je docela těžké někam Hawkinsovo dílo zařadit, třebaže škatulka urban fantasy by mu asi slušela nejvíce.

Scott Hawkins v pěti bodech

1. Narodil se roku 1969 v Idahu.
2. Pracoval v IT a psal manuály k Linuxu.
3. Má několik psů, jeho osobní rekord je 12 psů v domě.
4. Rád nahrává audioknihy.
5. V současnosti pracuje na knize s pracovním názvem That Isn't a Giraffe.

Tempo příběhu doopravdy nejvíce vystihuje klišé přirovnání k horské dráze. S každou další objasněnou záhadou či flashbackem do minulosti se změní směr příběhu a čtenáři se opět zamotá hlava. To protože autorovi se po celých 450 stránek daří udržovat příběh poblíž hranice příjemné nepředvídatelnosti a připoutat tak čtenáře ke knize. Ostatně odložit Knihovnu a přestat číst je zatraceně těžké, protože příběh vždy obsahuje příslib zvratu či odhalení na několika příštích stránkách.

Autora je nutno pochválit i za to, že přes komplexnost svého světa a vyvolání spousty otazníků v mysli čtenáře se nefláká a poctivě všechny události vysvětluje, dokud v příběhu nezůstane skoro žádná neznámá a čtenář žasne nad tím, jak to všechno nakrásně zapadá dohromady. Dílo si určitě nezaslouží jen samou chválu, kupříkladu spousta vymyšlených učených termínů, kterými se Hawkins ohání, nezní mnohdy příliš přesvědčivě. Ale ve výsledku to jsou všechno jen drobnosti, zejména když se přihlédne k tomu, že autor není žádný veterán.

I když to možná z popisu děje není hned jasné, Knihovna na Černohůrce je ve výsledku napakovaná akcí i humorem. A stejně tak absurdní akcí, ve které figurují lvi, zombie, lehké lovecraftovské reference a baletní sukýnka. Přitom je ale kniha většinu času hodně drsná a nekompromisní a brutální popisy soubojů či mučení nejsou nic neobvyklého. Pokud tohle čtenář skousne, čeká ho vážně originální podívaná (nebo spíš počtená), po které mu zůstane v hlavě pocit, že by si klidně rád přečetl dalších 200 stránek.

• Scott Hawkins: Knihovna na Černohůrce
• Talpress, 2016
• překlad: Martina Šímová
• 464 stran, 399 Kč (v e-shopu Fantasye již za 359 Kč)

29. května 2016, Jan Holan

Tweet