Telefonické objednávky pondělí – pátek, 9 – 17 hod. tel. 734 751 677

Skleník, Brian Wilson Aldiss

Aldiss Brian: Skleník

Nakladatelství Laser ve své edici Mistrovská díla SF odvádí kvalitní a záslužnou práci. Ve sjednocené úpravě k nám na pulty knihkupců vrací zásadní tituly historie science fiction a vytváří tak unikátní kolekci románů, které by neměly uniknout žádnému fanouškovi žánru. V nedávné době se v reedici objevily známé příběhy chlapce Grena, které B. W. Aldiss původně psal pro Magazine of Fantasy and Science Fiction a které později sjednotil v románu Skleník. Kniha u nás vychází již potřetí (poprvé ji Laser vydal v roce 1992 a následně znovu roku 1998).

Brian Wilson Aldiss – Velmistr žánru – je považován za významného spisovatele, který pomáhal v šedesátých letech utvářet obraz science fiction zejména u laické veřejnosti. Pokud bychom chtěli zabrousit do teorie literatury, tak bychom ho zařadili mezi jednoho z čelních představitelů Nové vlny, jež se zformovala kolem časopisu New Worlds za redigování Michaela Moorcocka.

Spisovatelský cíl Nové vlny byl jednoznačný: modernizovat a povznést žánr, který byl tehdy zejména v Anglii vníman s despektem. Nástroji pak byla snaha o co nejoriginálnější příběhy, které měly umět šokovat. Autoři často sahali k nezvyklým vyjadřovacím prostředkům a ve snaze o modernizaci experimentovali s formou i obsahem. Brian W. Aldiss nám z tohoto období zanechal několik stěžejních románů, mezi které patří recenzovaný Skleník.

Prvním znakem knihy je, že prakticky postrádá úvod. Autor se se čtenářem nijak nemazlí a bez okliček a kudrlinek ho vhodí do probíhajícího děje. Planety v daleké budoucnosti pomalu přestávají rotovat, až se, podobny porouchanému hodinovému stroji, zaseknou v neměnném postavení. Jedna část Země je natrvalo vystavena žáru Slunce, zatímco druhá se utápí v nekonečné temnotě. Rostliny vystavené nadměrnému slunečnímu svitu zažívají překotný vývoj a s postupující evolucí pokryjí každý kout osvětlené strany Země. Stromy začínají růst do neuvěřitelných výšek a fauna v nepříznivých podmínkách pomalu zaniká.

Hluboko v budoucnosti jsou lidé jen hmyzem, který se plazí v nekončící zeleni, snaží se v tlupách přežít a je jen vybledlou vzpomínkou na kdysi dominantní druh. Od prvních stránek nás Aldiss zahlcuje barevnými obrazy z džungle, kde tlupa vůdkyně Lily-yo čelí okolním nástrahám. Než se stačíte rozkoukat, tak si zeleň vezme první oběti a tlupa se záhy rozpadá. Svůj nemalý podíl na tom má chlapec Gren, který je příliš živelný a nezvladatelný. Aldiss za sebou vrší jednotlivé události s takovou rychlostí, že kdybych je teď a tady začal popisovat, napsal bych víc slov než on. Je to tak. Román Skleník charakterizuje velmi rychlý spád vyprávění. Autorova snaha šokovat čtenáře je patrná na každé stránce, a tak knihu zabydluje podivně zmutovanými květinami a lidské tlupě dává do vínku celou řadu nezvyklých rituálů.

Rád bych uvedl nějaké příklady rozsáhlé imaginace autora, ale vzhledem ke složitosti jeho obrazů bych se nevyhnul zdlouhavému a kostrbatému popisu – který by beztak neměl šanci vystihnout atmosféru knihy. Pokud něco v románu na 100% funguje, tak je to pocit údivu, který si každý čtenář pamatuje z doby, kdy začínal fantastiku číst, ale který se později rozmělňuje, a někdy dokonce ztrácí nadobro. Pokud chápete, o čem mluvím, a pokud už jste také náhodou onemocněli ztrátou údivu, je Aldissův Skleník tím nejlepším lékem.

Nedá mi to, abych se nepustil do porovnání se současou vlnou New Weird a možná i moderní fantastikou obecně. Už jen proto, že Nová vlna v šedesátých letech měla stejné cíle, jaké ženou ke psaní třeba takového Chinu Miévilla či Jeffa VanderMeera. Ale tam, kde se moderní žánr odklání od dějovosti směrem k surrealismu podvědomí, je Aldiss držen v lidské úrovni díky výraznému ovlivění například Robertem A. Henleinem. Jeho příběh má šokovat, ale zároveň neztrácí kontakt s hrdiny. Odkaz na dobrodružné romány je stále patrný, a tak text knihy neupadá do bizarní popisnosti, jakou jsou mnohdy prošpikovány současné romány nejen směru New Weird.

Osobně s trochou zneklidnění sleduji odklon od epiky, který zažívá žánr v současnosti. Povídky, jako píše například Laird Barron, jsou pro mne noční můrou v úplně jiném rozměru, než jaký jejich autor původně zamýšlel. Brian Wilson Aldiss je autor mnoha děl, z nichž nejedno je kvality více než pochybné. Jeho snaha šokovat ho často přivedla na hranici čitelnosti, ale zejména román Skleník je dokladem, že lze psát originálně v rámci odkazu předchozích generací spisovatelů.

Putování chlapce Grena a dívky Yattmur je o to životnější, o co více jsou prokresleny charaktery hrdinů. Aldiss nechává své protagonisty chybovat a často jednat v rozporu se současnou etikou. Jsou to prostě lidé, které utvářelo jejich okolí jiným způsobem, a o to více je zajímavé o nich číst. Aldiss tak vytváří další nosnou rovinu románu.

Určitým úskalím je absence hlavní zápletky. Román vznikl spojením několika původně samostatných kratších prací, a tak chybí nějaká výrazná hlavní nit příběhu, která by se mohla na začátku zamotat a na konci rozetnout. Číst Aldissův Skleník je jako brodit se divokou řeku. Z pevného břehu skočíte rovnou do dravého proudu, který vám bude kličkovat kolem nohou, dokud na druhé straně nevykročíte znovu na suchou zem. Děj má stále stejné tempo, což může v určitém ohledu působit únavně. Naštěstí není román dlouhý, a tak to asi většina lidí nepocítí.

Aldissův svět je plný podivností, z nichž většina je velmi nepravděpodobná, těžko uvěřitelná, ale zároveň nabitá osobitou fascinací. Nepřemýšlejte, zda by se opravdu mohla vydat evoluce tímto směrem, nebádejte, zda někdy budou moci existovat rostliny schopné meziplanetárních letů kosmem. Autor to pro vás vymyslel, abyste se usadili do křesla a nechali se unášet jeho představivostí. Pokud na jeho hru přistoupíte, čeká vás nevšední čtenářský zážitek.

Ke konci knihy se Aldiss pokouší představit i několik hlubších myšlenek a propracovanějších fabulací. Nakolik se mu to daří, je sporné. Možná že sám cítil, že románu chybí výraznější zakončení, a tak připsal pasáže, které meditují nad smyslem života – drží se však na povrchu věci. Dal by se použít i termín moralizování, ale to už bych asi Aldissovi ublížil. Ve srovnání s příběhem plným dobrodružství a nespoutané představivosti to je jen malá kaňka inkoustu, které nemusíte věnovat pozornost.

Aldissův Skleník je významným dílem z hlediska vývoje žánru, a navíc stále velmi čtivým titulem. Pokud by někdo sestavoval nějakou doporučovanou četbu pro studium science fiction – Skleník by v ní určitě byl. Jeho kvality potvrzuje i ocenění Hugem z roku 1961. Přes některé menší výhrady považuji tento román za jeden z nejlepších, které můžete v současnosti na pultech knihkupců najít.

  • Brian Wilson Aldiss: Skleník
  • vydal: Laser- books, Plzeň 2007
  • přeložil: Jan Vaněk
  • obálka: Lubomír Kupčík
  • 280 stran / 169 Kč
18. července 2007, Petr Čáslava

Diskuze k článku

Ad Skleník
Martin Šust - 18. 07. 2007 15:13

Když někdo vzlyká nad "současným odklonem žánru od epiky", neodpustím si alespoň tiché zasmání. Téměř pokaždé se při tom citují romány z řady New Weird atd. Začíná to být už trochu omšelé. Každý by si totiž měl uvědomit fakt, že zde vychází ročně několik desítek možná i stovek románů fantastického žánru a v řadě NW jich vyjde cca tři. Jenom u Laseru to více než vyrovnávají romány z dalších edičních řad (letos v NW řadě vyšla prozatím pouze Swainstonová a ta je spolu s připravovaným Jayem Lakem více než epickou fantasy). Osobně na každý román z řady NW doporučím k vydání hned několik epických science fiction a fantasy věcí... Možná to ode mě bude znít jinak, než to bylo myšleno, ale porovnejte si to např. s herními fantasy světy, ze kterých tu vychází románů nejméně dvakrát tolik, nemluvě o komerční fantasy všeobecně. Je to jako bych v recenzi naříkal nad tím, že dnešní fantasy už ztratila na originálnosti a omílá stokrát použitá témata (a to proti tomu nemám absolutně nic, když se to dělá dobře, aby bylo jasno). Přitom je jen na každém ze čtenářů na co má chuť. Za tohle si patrně vysloužím opět označení - Šust nenávidí fantasy nebo podobnou kravinu (někdo očividně ví víc než já, protože fantasy naopak mám víc než rád a čtu ji téměř stejně jako science fiction). Osobně si totiž rád přečtu cokoli, když je to dobře napsané a nemám potřebu vzlykat nad tím, že tu vychází příliš mnoho knih, které je číst opravdu horor. Tak a teď do mě, dokažte mi opak, moc vás prosím :-) M.
RE: Ad Skleník
Apu - 18. 07. 2007 16:52

No já bych si kopnul, ale není proč :)) NW by podle mě mohlo být více, ale asi to není takové komerční terno (snad s výjimkou Miévilla) a koneckonců je tu i klasická nefantsatická literatura. Takže si nelze příliš stěžovat. Naopak mám pocit, že poslední dobou si čtenář s mně podobným vkusem může jen a jen lebedit. No vlastně bych si mohl postěžovat. Kde je Olymp (já vím že někde v Řecku, ale tenhle jsem nemyslel)?
RE: RE: Ad Skleník
Joey - 18. 07. 2007 17:24

Tiež si myslím, že súčasný stav literárnej scény je viac než priaznivý. Veď nech má človek akýkoľvek vkus, vždy sa nájde niečo, čo mu ulahodí. Ak chce niekto čistú fantasy, tak mám nesmierne množstvo titul, od tých najkvalitnejších, až po tie najväčšie braky. To isté platí aj pre ostatné žánre. Len tiež by som privítal, aby bolo na trhu viac titulov z New Weird...:) Aj dotisk by sa mohol urobiť, konkrétne Nádraží Perdido, ktoré sa už prakticky nedá zohnať :(
To Apu
Petr Kotrle - 18. 07. 2007 22:50

Olymp (který asi myslíte) zatím pomalu ubývá na stole překladatele. Za zpoždění mohu opravdu jenom já a postupně nabíhající skluzy při překladu jiných titulů, netřeba vinit vydavatelství. Už se dočkáte, kruci.
RE:
Apu - 19. 07. 2007 08:27

Já si nestěžuji, číst mám pořád co. To jen abych pořád nechválil. Na překlad i knihu si rád počkám, hlavně když se nic neodflákne :)
RE: RE:
Robert Pilch - 19. 07. 2007 10:59

U Petra Kotrleho bych z nějakého "odfláknutí" absolutně neměl strach - totální profík, který raději odevzdá o dost později, než aby šel za nakladatelem s nedodělkem. Takže jsem naprosto v klidu a koušu si prsty pouze nedočkavostí :)
RE: Ad Skleník
Petr Caslava - 19. 07. 2007 11:15

Ale no tak Martine - ja prece nevzlikam :-) Navic se domnivam, ze jsi to cele vzal jako osobni utok na sve chranence, ale tak to take neni. Jen jsem chtel poukazat na ideovou spojitost mezi Novou vlnou v sedesatych letech a New Wierd v soucasnosti. Zajimave mi to prislo i proto, ze prave NW je u nas v kurzu a tak je srovnani prihodne. Odklon od epiky pozoruji obecne, stejne tak jako nezretelnost zanru. Cela rada autoru micha sci-fi, horor a fantasy v divoke imaginaci, ktera nema jasneho zarazeni. Jmenovat muzu treba Kelly Linkovou. Argument, ze na jednoho takovehoto autora pripada desitky ci stovky komercnich epickych fantasy knih je nepodstatny, protoze tyto knihy maji na vyvoj zanru pramaly vliv. Myslim, ze smerovani zanru lze dobre pozorovat na Magazinu F&SF, ktery se jako jediny u nas venuje soucasne fantastice. Sam musis priznat, ze zanrove cistou epikou zrovna neprekypuje. To ze se mi to nelibi, je ciste muj osobni nazor, ktery je pak v recenzi uveden proto, aby mel ctenar moznost ztotozneni ci konfrontace. Souhlasim vsak s Tebou, ze knih vychazi tolik, ze si kazdy muze najit tu svou.
Skleník
Martin Šust - 19. 07. 2007 12:05

Neberu to jako osobní útok, naopak, recenze se mi líbila a to, jak se všichni ohánějí New Weirdem je dobrá reklama. Ber to jako pobídku k diskuzi a snahu o urovnání věcí na pravou míru. S tou epikou to tak nevidím ani u nás ani ve světě, což z poslední doby dokazuje např. Naomi Noviková nebo Elizabeth Bearová, pokud budu brát debutantky. To, že se naštěstí objevuje i literárněji orientovaná fantastika a ta je u nás dokonce vydávána (narozdíl od minulosti) je něco jiného. Já bych spíš řekl, že právě to, že se tolik mluví o NW celou věc v očích některých zkresluje, realita je jiná. Navíc NW nemůžeš srovnávat s Novou vlnou, takovou sílu přeci jen nemá. Kolik knih od Kelly Linkové tu vychází (Argo chystá dvě sbírky, ale to jen díky snaze Viktora Janiše) a kolik třeba od R. A. Knaaka? (abych vzal v potaz epickou fantasy a vůčik Fantasyi byl vstřícný :-)... A pokud jde o Magazín, pak je to i zde trochu zkreslené, F&SF je jen jedním z několika žánrových magazínů, orientuje se jako asi jediný právě na literární fantastiku, ale nemyslím si, že by se v něm epika neobjevovala - z posledního čísla třeba Reed nebo Gilmanová. Nejlepší je podívat se třeba na měsíční přehled do Pevnosti (situace u nás) a do Locusu (situace ve světě) a zjistíš, že epická fantastika vede na celé čáře, o prodejích nemluvě.
RE: Skleník
Petr Caslava - 19. 07. 2007 13:20

Myslim, ze pouze rozdilne chapeme fakt, ze se zacina objevovat a vydavat (jak ve svete tak u nas) literarne orientovana fantastika bez zretelneho epickeho rozmeru. Nechtel jsem rici, ze nic jineho nevychazi a souhlasim s tim, ze je zatim tento druh fantastiky ve vyrazne mensine. Nicmene ve srovnani s minulosti je zrejme, ze se tento segment rychle rozviji a ctenari ho prijimaji. Proto lze hovorit o urcitem trendu. Jaky bude mit silu a dopad je asi zatim predcasne hodnotit, ja jsem vyjadril jen urcitou obavu. Srovnavat NW s Novou vlnou podle mne lze i nezavisle na sile konkretniho hnuti. Slo mi pouze o cil a pouzite prostredky. Jinak mi je jasne, ze je toto srovnani v mnoha dalsich ohledech osidne, ale ty ja jsem proti sobe nestavel. Na to ani neni v podobne recenzi prostor. Magazin F&SF je podle mne vhodne zvolenym prikladem, protoze prodelal co se tyce skladby povidek zajimavy vyvoj. Domnivam se, ze byl drive vice orientovan na zanrovou epiku, kdezto v soucasnosti dava vice prostoru prave zanrove nevyhranenym psychologickym hram se slovy.
RE: RE: Skleník
Robert Pilch - 19. 07. 2007 13:26

Chlapci, tak tomu říkám odborně a korektně vedená debata. Jen diskutujte, líbí se mi to a strašně mě baví to číst. (A pro jistotu dodávám, že celé tohle tvrzení je absolutně bez ironie, myslím to naprosto vážně.)
RE: Olymp
Apu - 19. 07. 2007 14:11

Robert: Já také v žádném případě neměl na mysli překladatele. To spíš aby redakce něco neprošvihla jen proto, aby co nejrychleji uspokojila čtenáře a aby Robertu Pilchovi zbylo něco málo, čím by mohl psát (a dělat spoustu jiných věcí) :)) A co se týče diskuze, tak se i mně hezky čte. Je korektní a argumentuje se tu racionálně. Na druhou stranu už by to někde chtělo pořádné flejmworz (Regis má dovolenou, či co?) :)))
Literární fantastika
Martin Šust - 19. 07. 2007 14:36

No a já si naopak myslím, že žánrově nevyhraněné romány s důrazem na literární stránku a ne na akční pojetí tu byly vždy a klidně uvedu desítky příkladů, to jen s příchodem řady New Weird je těmto titulům zvláště u nás věnována větší pozornost a hlavně jsou zastřešeny společným termínem. I když nesouhlasím s tím, že odklon od epiky je spojen s New Weird, ne nezbytně. Naopak si myslím, že Miéville dokáže být hodně akční a Swainstonová či Lake rovněž. A pokud jde o Magazín F&SF, tak tam je určitý odklon spojen i s nástupem nového editora, co si my dva budeme povídat, že :-) Na druhou stranu se v každém čísle snažím namixovat žánrovou směs, která by vyhovovala co největšímu podílu čtenářů. Neodpustím si ani vlastní pohled a hlavně dávám prostor pracím, kterým se dostalo pozornosti v zahraničí formou nominací a cen. Tam potom nevyhnutelně jde o práce literárně vyspělejší, kde často příběh není první vrstvou, ale dle mého názoru se často o to silněji skrývá v pozadí.
RE: Literární fantastika
Petr Caslava - 19. 07. 2007 15:34

Mam pocit, ze uz se zaciname cyklit a tak bych spise navrhoval odlozit debatu nekam na con ke sklenicce vina (napr.), presto si vsak dovolim jeste reagovat. Urcite by stalo za to si pro srozumitelnost urcit, zda se bavime o situaci v CR ci ve svete. Ja jsem mel na mysli obecne smerovani zanru ve svete s tim, ze dopad na CR muze byt vetsi, nez bych si pral :-) Dovodem je urcita malost ceskeho rybnika, ktery precejenom vice podleha urcite naladovosti. Mievilla, Swainstonovou ci Lake chvilkovy rychlejsi spad textu urcite nezachrani, pokud vzapeti nasleduje nekolik odstavcu abstraktni popisnosti. Navic treba takovy Mievill pouziva i pri akci rozsahla rozvita slovni spojeni a tim jakoby zpomaluje tok casu ve vypjatych situacich. Vsiml jsem si toho opakovane, protoze to jde presne proti "obecnym zasadam psani". Mohu tedy konstatovat, ze Mievill zustava popisny i v akcnich pasazich. A pokud jde o Magazin F&SF mel jsem na mysli puvodni edici, kterou jiz deset let ridi Gordon van Gelder. Ceska mutace by musela od epiky upustit i bez Tebe u kormidla - pokud by si tedy chtela zachovat aktualnost. Na zaver podotknu, ze jsi mne trochu nalomil - mozna svou fobii ze ztraty epickeho rozmeru z fantastiky prehanim :-)
RE: Literární fantastika
Petr Caslava - 19. 07. 2007 15:45

Jenom bych rad podotknul, ze je potreba davat pozor na zobecneni literarni vyspelost = neepicke vypraveni. To je prave to, co mi casto vadi a na co jsem upozornoval v recenzi. Ze lze napsat literarne hodnotne dilo, ktere ale neztraci ze zretele dobry pribeh, ktery je pro mne osobne tou zakladni hnaci silou, proc ctu fantastiku.
Literární fantastika
Martin Šust - 19. 07. 2007 16:01

Určitě se shodneme v tom, že literární vyspělost se nerovná upuštění od příběhu, vždy by tu měla fungovat alespoň zdravá rovnováha. Osobně si ale myslím, že některým knihám je malý důraz na epiku vyčítana neprávem, často je tam silný humanistický příběh, který prostě recenzent ve spěchu nepostřehl. Chci říct, lidé mohou umírat různým způsobem a někdy ty stříkance krve na zdech jsou mnohem méně příběhové než tiché odevzdání se nevyhnutelnému osudu, o čem mě naposledy přesvadčil román Neopouštěj mě od Ishigury. Celá tahle diskuze vznikla jen kvůli tomu, že dle mého názoru není na místě současné fantastice vyčítat odklon od příběhu a vůbec není čeho se děsit. V 60. letech vznikaly desítky prací založených ryze experimentálně a to právě díky již zmíněné Nové vlně, jen už tady asi těžko vyjdou, jejich čas už dávno minul. Jenže my dnes se světovými trendy krok naštěstí držíme a tak se tu objevují i knihy psané s jiným záměrem než epickým, není jich moc, ale je uatraceně dobře, že tu vycházejí. To jen některé z nich na sebe poutají v záplavě akčních řežeb větší pozornost, ale to už bych se opravdu opakoval. Každopádně díky za pokec, jdu si přečíst něco z Conana, tam jde o poctivou sword and sorcery a musím si to oživit při psaní předmluvy k novému vydání :-)
Epika, neepika
Coudy - 19. 07. 2007 16:34

Epika, neepika :-) Stejně jsou to pro veřejnost sračky a vy jste ti pomatenci co obdivují zelené mužíky :-)
RE: Epika, neepika
sicco - 22. 07. 2007 21:19

skvělá debata

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení captcha Text, který vidíte na obrázku nalevo.

Tučné Kurzíva Podčiarknuté

Jiné HTML značky nejsou povoleny.
Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).

Skleník

Skleník
Vložit do pytle na zboží  Koupit 169 Kč 152 Kč