Představivost má příliš velkou moc na to, aby nebyla brána vážně. A pokud vás někde během cestování napadne něco obzvlášť morbidního, máte jen několik způsobů, jak se s tím vyrovnat. Pokusit se zapomenout, pořídit si tlustý igelit a nechat se inspirovat anebo o tom napsat povídku. Stephen King si naštěstí vždycky vybere tu třetí možnost.

Není jednoduché žít s pocitem viny. A to i tehdy, pokud jste v podstatě nespáchali nic většího než mnohaletou slepotu k realitě. Stejně tak je velmi obtížné nepodlehnout volání po spravedlnosti, pokud to vyžaduje nevolat policii, ale vyřídit si všechna příkoří hezky postaru a osobně.

1922 popisuje, jak se z dlouhotrvajících manželských neshod může zrodit hned několik životních tragédií. Manželka farmáře Wilfreda Jamese netouží po ničem jiném, než prodat rodinné pozemky velké firmě a odstěhovat se následně do města. Jenomže pan James nechce ani slyšet o tom, že by opustil místo, kde jeho rodina žije po několik generací. A protože se nemohou dohodnout, skončí Arletta Jamesová na dně nepoužívané studny. Jenomže zatímco strážci zákona se nechají až příliš snadno odradit od detailnějšího vyšetřování, duch zemřelé se nespokojí s ničím menším než s pořádnou odplatou.

I Velký řidič je hlavně o odplatě. Jenomže tentokrát půjde za vendetou hlavní hrdinka. Úspěšnou autorku laciných detektivních knih na zpáteční cestě ze setkání se čtenářkami přepadne a znásilní obrovitý chlap. A protože do podobných záležitostí se policie netahá (aby se předešlo přílišné mediální pozornosti), pustí se spisovatelka do plánování odplaty. Tam, kde její fantazie selhává, vypomůže velmi ochotně tajemné hlasy zdánlivě němých bytostí či věcí. Velký řidič si tak může být jistý, že pokud nebude mít opravdu velké štěstí, už si svou oblíbenou zábavu nikdy nezopakuje.

Stephen King v pěti bodech

1. Narodil se 21. 9. 1947 v Portlandu ve Spojených státech.
2. Vystudoval angličtinu a tvůrčí psaní, ale protože dlouho nemohl najít práci, psal povídky do pánských časopisů.
3. Debutoval v roce 1973 románem o telekineticky nadané středoškolačce Carrie.
4. Některá svá díla psal pod pseudonymem Richard Bachman.
5. Mnoho jeho prací bylo zfilmováno, například Vykoupení z věznice Shawshank, Zelená míle či Pytel kostí.

Hlavní hrdina Prodlužování času by také potřeboval nějaký zázrak. Kvůli rakovině mu zbývá posledních pár týdnů života, který mu ještě navíc zpříjemňují dávky chemoterapie. Všechno nasvědčuje tomu, že tahle cesta daleko nepovede. Dokud se ovšem neobjeví tajemný chlapík, jehož obchodním artiklem je prodlužování všeho druhu. Včetně života. Jenomže zadarmo to nebude. Někdo jiný by musel převzít štafetu. Dá se spoléhat na to, že vás nejlepší přítel v podobné situaci nepodrazí?

O podrazech ví své i Darcy Andersonová. Přestože po mnoho let věřila, že ji potkalo opravdové štěstí, není tomu tak. Dobré manželství skončí jednoho nešťastného večera, kdy Darcy zjistí, že její muž má kromě sbírání mincí i poněkud neobvyklejší hobby spojené s vražděním mladých žen. A co je horší, dělá to již po mnoho let. Zpočátku se Darcy snaží předstírat, že se nic neděje a že lze na celou věc zapomenout. Už jenom proto, že následné vyšetřování by nezničilo jenom jejího muže, ale celou rodinu. Jenomže nakonec ji přeci jen okolnosti donutí vzít spravedlnost do vlastních rukou.

Téma zločinu a trestu se táhne všemi texty jako skvrny od krve. Žádný skutek nezůstane bez adekvátní reakce. A ani v jednom případě do toho není třeba zatahovat úřady. Stačí mít po ruce smečku krys nebo upovídanou GPS navigaci. Protože ač jsou oběti úvodních zločinů odhodlány dosáhnout své pomsty, ne každý je doopravdy schopen jen tak někoho zabít. A to i tehdy, když jim nic jiného nezbývá. Pokud ovšem nechtějí předat celou záležitosti takzvaným strážcům zákona. Autor oficiální zástupce spravedlnosti rozhodně nijak nezaměstnává (koneckonců jinak by většina textů pojednávala spíš o soudních líčeních). Ostatně lidské pochopení pro staré dobré oko za oko je mnohem silnější než všechny zákony civilizace.

Černočerná tma je sbírkou, která rozhodně potěší každého Kingova fanouška. Jednotlivé texty se vám možná nevryjí do paměti tak snadno jako mistrova klasika, ale přesto poskytnou jeden či dva večery plné příjemné, ač místy trochu strašidelné, literatury. Již tradiční kombinace reality (podpořené důkladným seznámením se s jednotlivými postavami) s neznámým (ať už jde o nadpřirozeno nebo čistě o lidské zlo) dělá z každé povídky jedinečný kus. A pokud lze věřit autorovu dovětku v otázce získávání inspirace, můžeme být klidní. Stephen King totiž se svými čtenáři ještě rozhodně neskončil.

• Stephen King: Černočerná tma
• Beta Dobrovský, 2018
• Překlad: Linda Bartošková
• Obálka: Robin Brichta
• 324 stran, 329 Kč (v e-shopu Fantasye již za 296 Kč)