Warning: Variable passed to each() is not an array or object in /home/html/fantasya.cz/public_html/functions/functions_forum.php on line 36
Gotrek a Felix ~ Fantasya.cz ~ Články


       
Telefonické objednávky pondělí – pátek, 9 – 17 hod. tel. 734 751 677

Gotrek a Felix, hrdinové z Warhammeru

Long - Zabíječ orků02
Gotrek2

Když si v roce 1992 čeští čtenáři přečetli titulní povídku sborníku Vlčí jezdci, ještě netušili, jak dlouhou cestu mají s jejími hrdiny před sebou. Když po nich ale Gotrek nevraživě loupnul okem, Felix se usmál a pokýval hlavou, neodolali a přidali se k nim. Společně pak střežili karavanu barona von Diehla, bojovali se skřety i nemrtvými, uronili slzu nad smrtí Kirsten a sledovali Felixův souboj se šíleným Manfredem. Od té doby s nimi putovali mnohokrát a pokaždé to bylo dobrodružství, které stálo za to…

Gotrek Gurnisson je trpaslík. Malý, podsaditý bijec s velkým hřebenem oranžově nabarvených vlasů, potetovaným tělem a ocelovými svaly, známý svou vznětlivou povahou. Jeho zbraní je sekera, kterou ovládá opravdu bravurně. Kdysi spáchal něco natolik hrozného, že byl vyobcován ze společenství trpaslíků. Stal se tedy trolobijcem. Jako člen tohoto kultu bojuje s přisluhovači Chaosu. Doufá přitom, že buď slavně zvítězí, nebo ještě slavněji zahyne. Pokud má ale zemřít, chce, aby se o jeho hrdinské smrti dlouho vyprávělo.

A tady se dostáváme k Felixi Jaegerovi. Pohledný, vysoký a štíhlý intelektuál nemůže mít s trpaslíkem na první pohled nic společného. Jako syn z bohaté kupecké rodiny studoval na univerzitě v Altdorfu. Pro náhodné zabití v souboji byl vyloučen ze školy. Navíc se ještě zapletl do protestního pochodu proti Císaři, takže když ho Gotrek zachránil zpod kopyt císařské jízdy, připadal mu nápad doprovázet trolobijce jako skvělý tah. On se ztratí z očí a trpaslík získá vzdělance, který jeho brzkou slavnou smrt zveršuje do eposu či divadelní hry. Zavázal se neporušitelnou přísahou a už následující den vyrazil vstříc skvělým dobrodružstvím. Tedy aspoň si to myslel. Po několika dnech mu došlo, že při tomto putování často půjde o život.

Příběh začíná

Gotrek a Felix se čtenářům poprvé představili roku 1989 v povídce Geheimnisnacht v antologii ze světa Warhammeru Ignorant Armies. V ní se oba přátelé během putování tajemnou nocí, kdy mají temné síly největší moc, dostanou na místo zvráceného obřadu. Gotrek se samozřejmě pokouší zabránit jeho uskutečnění a Felix ho chtě nechtě musí následovat…

Otcem obou hrdinů je William King, jeden z herních návrhářů pracujících pro Games Workshop (GW). Když Gotreka vytvářel, využil svých zkušeností herního návrháře. Všiml si, že u hráčů patří trolobijci mezi velmi oblíbené postavy, a rozhodl se jednoho z nich udělat hrdinou povídky. Felixe původně přidal jako protiklad k impulzivnímu trpaslíkovi a také proto, že potřeboval někoho, kdo by Gotrekovu slavnou smrt zaznamenal. V první verzi totiž nechal trolobijce zemřít. Později si ovšem uvědomil potenciál, který v sobě obě postavy skrývají, a konec změnil. Gotrek přežil a King tak položil základy úspěšného cyklu.

Za několik měsíců na první povídku navázala další – Vlčí jezdci (Wolf Riders). Gotrek a Felix se přidávají k výpravě barona hledajícího místo za hranicemi Říše, kde by se mohl se svými poddanými usídlit. Výpravu ohrožují jak vnější nepřátelé, tak i šílený baronův syn. V tragickém vyvrcholení může Gotrek naplno uplatnit svou touhu po boji. Povídka dala název i antologii, v níž se poprvé objevila.

Hned v následujícím roce vyšel příběh Temnota pod světem (The Dark Beneath the World). Oba hrdinové se tu vydávají do prastarého trpasličího města, aby se pokusili najít poklad. Kromě pokladu ovšem nalézají spousty skřetů a jiné havěti. V podzemí pak na Gotreka čeká důstojný soupeř – obludný zmutovaný trol.

Povídky o trolobijci si vydobyly u čtenářů velkou oblibu a sympatie. V antologiích se vždy řadily mezi nejčtenější a autor začal uvažovat o jejich knižním vydání.

King William: Zabíječ démonů - Warhammer 3 King William: Zabíječ draků - Warhammer 4 Gotrek_mapa King William: Zabíječ bestií - Warhammer 5

Od povídek k první knize

Už v roce 1991 se Kingovi podařilo GW přesvědčit, že Gotrek si zaslouží samostatnou knihu. Měla obsahovat mimo už publikované povídky nové práce Krev a temnota (Blood and Darkness), Znamení Slaaneshe (The Mark of Slaanesh) a Skavenův spár (Skaven's Claw). King sice pracoval usilovně, ale dříve než mohl odevzdat výsledky, došlo ke změně vedení v GW a celý projekt byl zastaven.

Jiný by po takovém zklamání na psaní zanevřel. Ne tak King. Už v roce 1992 se v časopisu White Dwarf objevila jeho povídka Skavenův spár (Skaven's Claw), v níž Gotrek s Felixem bojují proti rase skavenů. V průběhu let pak v dalších antologiích znovu vyšly už dříve vydané práce. Kingovi se dokonce několikrát podařilo v rámci herních příloh a dodatků propašovat zmínky o Gotrekovi a Felixovi i do samotné hry Warhammer.

V roce 1997 připravil pro časopis Inferno povídku Pán Mutantů (The Mutant Master). V ní se hrdinové pokoušejí zachránit unesené děti vesničanů, přičemž se dostanou do zajetí megalomanského černokněžníka.

Následující rok je pro Kinga přelomovým. V Black Library, divizi GW zabývající se vydáváním knih, se rozhodli přinést čtenářům nový cyklus a volba padla právě na Gotreka. Andy Jones proto požádal Kinga, aby připravil k tisku knihu.

Prvním krokem bylo dát dohromady zatím vyšlé povídky. Tak vznikl Zabíječ trolů (Trollslayer). Kniha obsahovala povídky Geheimnisnacht, Vlčí jezdci, Temnota pod světem a Pán mutantů. Mimo to se v ní poprvé objevily Znamení Slaaneshe (The Mark of Slaanesh), Krev a temnota (Blood and Darkness) a Ulrikovy děti (Ulric’s Chil­dren). V první z nich se nejvýrazněji projevil Kingův smysl pro černý humor a inteligentní hříčky, když – mimo jiné – překvapivě prohodil role obou hlavních postav.

Krev a temnota je bezesporu jeden z nejemotivnějších příběhů sbírky. Autor v něm proti sobě staví zneuctěnou dívku, která se jako mocná válečnice Chaosu vrací pomstít, a Gotreka s Felixem stojící v řadách obránců vesnice. Je to tragický příběh o zlu, které požírá samo sebe. V Ulrikových dětech se Felix stane nechtěným účastníkem boje mezi vyznavači Chaosu a vlčím mužem. Gotrek není nikde poblíž, a tak si musí pomoci sám.

Jakmile měl knihu sestavenou, začal se King zaobírat myšlenkami na román. Nadchla ho idea velké výpravy přes pustiny Chaosu do ztracené trpasličí pevnosti. Poslal tedy Gotreka a Felixe, aby se připojili k výpravě trpaslíků ve skvělém výplodu trpasličího umu a vynálezectví – vzducholodi Duch Grungniho. Objevují se tu i další souputníci trolobijce, šílený vynálezce Malakai Makkaison, naivní Snorri Nosohryz či lidský mág Max Schreiber. Nechybí ani milostný motiv, Felix poznává svou druhou velkou lásku, kislevskou šlechtičnu Ulriku.

Výsledkem práce byl Zabíječ démonů (Daemonslayer). Jak už název naznačuje, ve ztraceném městě na Gotreka čeká další obludný protivník – strach vzbuzující démon.

V Black Library ale požadovali tři knihy najednou. King vzal jako základ Skavenův dráp a přepracoval ji v soubor na sebe navazujících povídek situovaných do Nulnu. Ve městě se Gotrek a Felix musejí utkat s národem skavenů, kteří se snaží město ovládnout. Oba hrdinové postupně zdolávají nástrahy všech klanů této krysácké rasy, přičemž jejich hlavním protivníkem je šedý věštec Thanquol, jedna z nejzdařilejších postav cyklu. Z šesti povídek vznikl Zabíječ skavenů (Skavenslayer).

Všechny tři knihy vyšly v roce 1999. Čtenáři je přijali s nadšením a zařadili mezi nejoblíbenější z celého světa Warhammeru. Kingovi se splnil sen – mohl se stát spisovatelem na plný úvazek. Na základě komerčního úspěchu knih získal kontrakt na napsání dalších románů.

King William: Zabíječ trolů - Warhammer 1 Gotrek2 Gotrek3 King William: Zabíječ Skavenů - Warhammer 2

Zabíječ všeho…

Podstatná část další knihy vznikla na ostrově Penang v Malajsii. Přímo navázala na Zabíječe démonů. Do role hlavního protivníka obou hrdinů obsadil King draka, který poškodí vzducholoď. Obří létavec je lákadlo, kterému žádný správný trolobijce nemůže odolat, a proto se zanedlouho na lítou bestii vypraví hned celá skupina. Než se však dostanou k hlavnímu cíli, musejí se vypořádat se spoustou zelených „orčích kůží“. Význačnou úlohu při likvidaci draka sehraje Felix, ze kterého se již stal zkušený válečník.

Zabíječ draků (Dragonslayer) vyšel v roce 2000. I přes nevydařenou obálku měla kniha opět úspěch, nejen díky dobře zpracovanému příběhu, ale také i pro různé hříčky a vtípky, kterými ji autor prošpikoval. V tomto románu King dokázal, že se nebojí obětovat i některé z postav doprovázejících Gotreka na jeho výpravách.

Do následující knihy chtěl King vtělit velké bitevní scény s mnoha tisíci bojovníky. Vyslal Gotreka do kislevského města Praag, které zanedlouho poté oblehly hordy Chaosu. Tady se Gotrek cítí jako ryba ve vodě. Neohroženě se vrhá do bojů, přičemž se doslova se brodí potoky krve a horami mrtvol. Jeho sekera nachází uplatnění jak proti kouzlům, tak i proti hrubé síle. Protože trolobijce musí pobít spousty všemožných netvorů a mutantů, autor knihu nazval Zabíječ bestií (Beastslayer). Kniha vyšla v roce 2001.

Jak se už stalo tradicí, další román začal King psát opět v Asii. Na slunečných plážích Koh Samui v Thajsku se zrodil Zabíječ upírů (Vampireslayer). Jak později sám autor přiznal, byl to oříšek pro jeho představivost, když v horku u moře psal příběh plný sněhu a mrazu. Proti Gotrekovi stojí tentokrát upír, který pomocí magického artefaktu hodlá ovládnout ostatní upíry a díky nim se stát pánem světa. Protože kromě artefaktu unese i Ulriku, Gotrek a Felix se vydávají po jeho stopě do Sylvánie. Kniha vyšla ve stejném roce jako Zabíječ bestií. V celém cyklu je to Kingův nejslabší román. Zčásti za to může i to, že autor rezignoval na černý humor a nadsázku.

O dva roky později se ale vrací ve skvělé formě dalším dobrodružstvím – knihou Zabíječ obrů (Giantslayer). Gotrek a Felix se tu dostanou na deštivý ostrov Albion. Kromě protivníků, jimiž byli již známí temní mágové – dvojčata ze Zabíječe draků a samozřejmě obr – jim autor přidal nového společníka. S elfím mágem Teclisem si trolobijce vzhledem k jeho názorům na elfy do oka rozhodně nepadne…

Právě kontrast zemitého trpaslíka a chladného distingovaného elfa je základem mnoha výborných scén. King bravurně využil veškerých příležitostí, které mu zápletka nabízela, takže příběh má šťávu a šmrnc. Zabíječ obrů patří k tomu nejlepšímu, co zatím King vytvořil. Naposledy se King ke Gotrekovi vrátil v povídce Dcera Rudé ruky (Redhand´s Dau­ghter), která vyšla poprvé v časopise Inferno v roce 2003. V ní se Gotrek a Felix vydávají na moře ve skvělé trpasličí parolodi, aby se tu utkali s orčími piráty. Jako u každých správných pirátů přitom jde o zakopaný poklad, což je slovní spojení, na které trolobijce vždy rád slyší.

King William: Zabíječ upírů - Warhammer 6 King William: Zabíječ obrů - Warhammer 7 Gotrek1 Long Nathan: Zabíječ orků - Warhammer 8

Quo Vadis, Gotrek?

Když jsem v roce 2004 připravoval tento článek pro časopis Pevnost, nic nesignalizovalo zásadní změnu, ke které mělo zanedlouho dojít. Bill King sice ohlásil pauzu před psaním dalšího Gotrekova dobrodružství, ale jak on, tak i GW to prezentovali jen jako jakýsi oddechový čas, který má Billovi umožnit si vydechnout a nabrat nové síly i inspiraci. Ostatně i Bill sám měl s trolobijcem spoustu dalších plánů do budoucna.

Pohrával si s myšlenkou změřit jeho síly s temnými elfy a dopřát tak Gotrekovi, aby si na nich zchladil žáhu. Lákalo ho také přepsat povídku Dcera Rudé ruky do podoby knihy. Plánoval i nová dobrodružství, kdy se oba hrdinové dostanou do Arábie.

Pak se ale vše od základu změnilo. Tvůrčí pauza se prodlužovala. Neshody mezi Kingem a GW pravděpodobně dospěly do takového stadia, že další spolupráce už nebyla možná. Lze se jen dohadovat, o co ve skutečnosti šlo. Možná se jednalo o spor o další směr vývoje Gotrekova příběhu, nebo se autor cítil natolik svázán pravidly a doporučeními GW, že dal nakonec před neustálým stresem přednost tvůrčí svobodě? A nebo šlo ještě o něco jiného? Tyto otázky obě ze stran přecházejí mlčením.

Přitom knihy s Gotrekem a Felixem byly vždy bestsellery, o čemž svědčí i to, že všechny měly několik nových vydání, naposledy s úplně novými obálkami. Mimoto Gotrekovy příběhy vyšly i ve vázané podobě, což se jen tak někomu nepoštěstí. Mimo mateřskou Velkou Británii a USA je čtou lidé v téměř desítce zemí a v dalších se vydání připravuje. Obě postavy už mají vlastní figurky ve hře Warhammer, jejich obrázky se objevily na kartách či hrnečcích, mapa jejich putování pak na podložce pod myš. GW prostě komerčně naplno využívá úspěšnosti cyklu.

Celá situace nakonec vyvrcholila ohlášením GW, že další dobrodružství Gotreka bude psát úplně jiný autor – Nathan Long. Ten se také psaní skutečně ujal a výsledkem je kniha Zabíječ orků (Orcslayer), která v originále vyšla v loňském roce a s níž se čeští čtenáři měli možnost seznámit před několika týdny. V ní se Gotrek a Felix vracejí po několika letech zpět z Orientu do Říše. V obleženém přístavu trolobijce dostihne minulost, takže se s výpravou trpaslíků vydá osvobodit pevnost z rukou orků. Ovšem „zelené kůže“ se chovají naprosto netypicky. Skoro jako by je někdo řídil… (recenze na Zabíječe orků je zde…).

Pokud bych měl Zabíječe orků zhodnotit, musím objektivně přiznat, že to není špatná kniha. V kontextu ostatních Zabíječů je však poznat, že Long respektoval původní Kingovu vizi postav i světa bohužel jen částečně, a tím se Gotrekův příběh posunul blíže ke klasickým warhammeráckým textům. Kniha však má docela příznivé ohlasy v zahraničí, takže předpokládám, že se brzo objeví další pokračování. Podle nejnovějších informací by se mělo jednat o román Manslayer, a opět od Nathana Longa. Bližší informace na Fantasyi chystáme v nejbližší době.

Zabíječ u nás

Počátkem devadesátých let se do rukou vedení vydavatelství Polaris dostalo několik polských časopisů, v nichž byly také povídky ze světa Warhammeru. Povídky se jim zalíbily, proto kontaktovali GW. Získali několik originálů, z nichž vybrali antologii Vlčí jezdci, kterou vydali v roce 1992.

Pak ale došlo v GW k velkým změnám, měnil se vydavatel knih a ve vzniklých zmatcích se slibně rozvíjející spolupráce zastavila. Protože Polaris rozjížděl několik dalších projektů, odložil Warhammer „k ledu“. Svůj podíl na tom měl i fakt, že si čtenáři nejvíce žádali další dobrodružství Gotreka a Felixe, a tady mimo několika povídek nebylo co nabídnout.

Když v průběhu 1999 roku vyšly ve Velké Británii hned tři knihy s těmito hrdiny, vycítili v Polarisu příležitost a k Warhammeru se vrátili. Už v roce 2000 vyšla první kniha Gotrekových dobrodružství v českém překladu – Zabíječ trolů. Ve stejném roce ji následoval Zabíječ skavenů a o rok později Zabíječ démonů a Zabíječ draků. V roce 2002 si měli čeští čtenáři možnost přečíst další dvě knihy – Zabíječe bestií a Zabíječe upírů. Poslední Kingova kniha Zabíječ obrů vyšla zásluhou Polarisu ve stejném roce jako originál. V antologii Polaris 2006 pak vyšla i povídka Dcera Rudé ruky. A v roce 2007 pak Polaris vydal i nové dobrodružství Gotreka Zabíječ orků z pera Nathana Longa.

  • Převážná část tohoto článku byla poprvé otištěna v Pevnosti 9/2004 a je zde publikována se svolením tohoto časopisu.
  • Tento článek by nemohl vzniknout nebýt nekonečné trpělivosti a ochoty Billa Kinga, spolupráce B. Svobody z Polarisu a Rika Coopera z GW
  • Zvláštní díky pak patří Angele McIntosh a Ragnaru Karlssonovi, bez kterých bych nikdy nesehnal mapu Gotrekových cest.
  • All covers of books and map copyright © Games Workshop Ltd 2004. All rights reserved. All photos copyright © Angela McIntosh and Bill King.

.

11. dubna 2007, Martin Fajkus

Diskuze k článku

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení captcha Text, který vidíte na obrázku nalevo.

Tučné Kurzíva Podčiarknuté

Jiné HTML značky nejsou povoleny.
Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).