Telefonické objednávky pondělí – pátek, 9 – 17 hod. tel. 734 751 677

Chvalozpěv na Leibowitze, Walter M. Miller

Miller Walter M.: Chvalozpěv na Leibowitze

Série jaderných výbuchů smetla lidskou civilizaci v podobě, jak ji známe, do zapomnění. Vědci a technici jsou označeni za viníky katastrofy a popravováni ve velkém. Přichází úpadek a doba vědeckotechnického temna. Jenže touha po poznání se nedá zastavit, a i když to trvá mnoho staletí, člověk dostává druhou šanci. Využije ji, nebo u něj před pudem sebezáchovy opět převládne touha po moci?

Americký spisovatel Walter M. Miller je často uváděn jako muž jediného románu, a to právě Chvalozpěvu na Leibowitze. I ten však stačil, aby se autor zapsal do dějin fantastiky zlatým písmem. Nadčasové dílo plné znepokojivých a obecně platných otázek týkajících se smyslu života a dobra či zla v člověku jako takovém i dnes provokuje a vybízí k zamyšlení. A vůbec přitom nevadí, že už je jiná doba, technologie pokročily vpřed mílovými kroky a ani svět už nestojí na pokraji totální jaderné války dvou pevných mocenských bloků…

Vznešené poslání Leibowitzova řádu
Román je tvořen třemi relativně samostatnými novelami, které odděluje propast času – události prvního a posledního textu jsou od sebe vzdáleny více než tisíciletí. Spojuje je naopak místo, kde se odehrávají: klášter zasvěcený svatému Leibowitzovi, vědci z dob před katastrofou nazývanou Plamenná potopa, umučenému rozvášněným davem v čase prvních chaotických zmatků po válce.

Řád svatého Leibowitze si dal za úkol schraňovat veškeré možné vědomosti a písemnosti, které se podařilo najít a uchránit, a to i přesto, že jim v podstatě vůbec nikdo nerozumí a nedokáže rozlišit podstatné od nepodstatného. Někteří z členů řádu, podobni mnichům z dob prvního tisíciletí, pak v časech největšího úpadku lidstva, kdy svět zachvátilo barbarství, negramotnost a kanibalismus, překreslují do překrásné iluminované podoby i technické výkresy, případně tempem pěti stránek za celý život doplňují chybějící části textu na ohořelých stránkách. (Netroufal si změnit něco, čemu nerozuměl, ale tabulky součástek a tiskacím písmem vyvedené informace by přece mohly být rozmístěny kolem schématu symetricky, na svitcích a štítcích. Jelikož význam vlastního schématu mu zůstával záhadou, neodvažoval se pozměnit jeho tvar a dispozici ani o chlup, ale když teď nezáleželo na barvě, říkal si, proč by to nemohlo být krásné. Uvažoval, že šušníky a krucánky vyvede ve zlatě, ale čmáranice byla na zlacení příliš složitá a zlatá ploška by byla nápadná (…) Když bratr Homer iluminoval M, proměnil je v nádhernou spleť listů, plodů a větviček, snad i s úskočným drakem, ale stejně zůstalo čitelné jako M. Francis neviděl důvod, proč by totéž nemělo platit pro schéma…) Tato na první pohled nesmyslná a sisyfovská práce však nakonec přináší ovoce. Vývoj se nedá zastavit a zájem o vědu roste – ztracené vědomosti jsou znovuobjevovány a interpretovány novými generacemi badatelů. Jenže ani jedna zkušenost lidem nestačila a historie se jakoby v kruhu opakuje znovu: je rok 3781 a světu opět hrozí jaderná válka. Řád svatého Leibowitze musí najít nový způsob, jak splnit svůj prvotní úkol: ochránit lidské vědomosti, a zároveň při tom šířit slovo boží. A to i v případě, že Země bude tentokrát definitivně zničena …

Věčný spor světského rozumu a víry
Román Chvalozpěv na Leibowitze je velmi ovlivněn autorovou vírou v boha. Na rozdíl od mnoha jiných křesťansky zaměřených spisovatelů však Miller ani v náznacích nesklouzl k prosté propagaci víry zprostředkované pomocí černobílého vidění světa a zaplnil své dílo spoustou dráždivých otázek, které dávají čtenáři na výběr, jakou cestou se vydá. Když světsky zaměřený vědec v prostřední části románu postupně odhaluje staré vědomosti, opat kláštera dobře ví, že končí jedna etapa dějin a začíná nová, nebezpečnější, protože všechny znalosti, které jeho řád léta schraňoval, už jednou vedly ke katastrofě, a jsou tudíž snadno zneužitelné. Má však právo je skrývat a bránit tak pokroku?

Ještě dál ve svých otázkách po morálce pak Miller jde v závěrečné části, v debatě opata s lékařem, který vydává nevyléčitelně nemocným červené karty, které jim mají umožnit bezbolestnou smrt – jedná se o humánní čin, jenž pomáhá od bolesti, nebo o dílo ďáblovo jdoucí přímo proti božím přikázáním?

A není snad právě tento spor jednoznačný důkaz, že Millerova kniha má co říct i dnes? Pokud předchozí řádky vzbudily dojem, že Chvalozpěv na Leibowitze je nečitelný filozofický traktát určený jen pro intelektuálně zaměřené čtenáře, opak je pravdou. Děj jednotlivých částí je přímočarý a srozumitelný, prodchnutý jemným ironickým humorem, který jinak značně závažné téma i celkovou tragičnost značně prosvětluje. Miller je rozený vypravěč – a úspěšný povídkář, a tak i jeho jediný dokončený román má spád a netrpí zbytečnou rozvláčností ani didaktičností.

Zároveň však nijak neskrývá, že by měl být i varováním, nenápadným, ale černým svědomím lidstva, jehož symbolem je zde postava starého židovského poutníka/poustev­níka/žebráka, procházejícího všemi částmi knihy – člověk je nepoučitelný a své chyby opakuje pořád dokola. Ale je také schopen podobně jako bájný pták Fénix vždycky z popela vstát a znovu se začít škrábat vzhůru…

  • Walter M. Miller: Chvalozpěv na Leibowitze
  • vydal: Laser-books, Plzeň 2007
  • přeložil: Petr Kotrle
  • obálka: John Picacio
  • 360 stran / 199 Kč

Recenze byla uveřejněna v magazínu Pevnost 10/2007.

6. listopadu 2007, Jiří Popiolek

Diskuze k článku

Amoxicillin And Iv Justvex
Justcreerb - 26. 12. 2017 20:54

Viagra Plus Online http://costofcial.com - cialis Prix Cialis Pharmacie Maroc Cialis En Farmacia Precio cialis price Propecia Low Cost Achat Propecia En Ligne France Viagra Duracion Discount Elocon Mastercard No Script Needed On Line Levitra 20 Mg Durata Effetto http://costofcial.com - cialis Amoxicillin Clavula

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení captcha Text, který vidíte na obrázku nalevo.

Tučné Kurzíva Podčiarknuté

Jiné HTML značky nejsou povoleny.
Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).